Ošetřovné a dlouhodobé ošetřovné

Skoro každý z nás se s ní í někdy potýkal, ať už v rámci zaměstnání, nebo i ve svém soukromí. V médiích se o ní píšou články, dokonce o tomto tématu vycházejí i knihy. Jaký přesný význam toto slovo má? A jak se jí dá vyhnout?

Co je prokrastinace

Odkládáme nepříjemné úkoly a zaměstnáváme se něčím, co vůbec není důležité? Nebo dokonce místo toho neděláme vůbec nic? To je prokrastinace. Ale nepleťme si ji s leností nebo odpočinkem, s nimi nemá vůbec nic společného. Jejím hlavním rysem je, že nás připravuje o energii, cítíme se unavení, a navíc máme pocit viny. Což opět vede k další prokrastinaci a tak se z toho stává takový začarovaný kruh.

Příčiny prokrastinace

Těch je celá řada, samozřejmě se prokrastinace objevuje častěji, pokud jsme dlouhodobě unavení, ve stresu a zahlcení úkoly. Klasické situace, kdy se k prokrastinaci uchýlíme, jsou když:

  • máme strach, že nás čeká něco nepříjemného, nechce se nám do toho, a tak si hledáme různé jiné úkoly, jen abychom vše odsunuli.
  • nám na úkolu hodně záleží, baví nás, ale máme strach, že výsledek nebude dokonalý.
  • jsme málo motivovaní, prostě nemáme důvod, aby se nám úkol chtělo udělat.
  • nám přijde, že je úkol těžký, složitý a my vůbec nevíme, kde s ním začít.
  • skáčeme od jednoho k druhému, takže nikdy nic nedokončíme.
  • nás stále něco ruší a nemůžeme se soustředit.

Jak s prokrastinací bojovat

Prokrastinace není problémem poslední doby, byla popsána mnohem dříve. Pravdou ale je, že v současné chvíli její význam narůstá a uchylujeme se k ní čím dál častěji. Možnosti, jak se jí předem bránit, nebo alespoň omezit:

  • Dostatek odpočinku – a to nejen spánku, ale i kvalitně prožitý a aktivní volný čas.
  • Organizace úkolů – sepsání seznamu úkolů na určité dny, realisticky, aby se to během dne dalo zvládnout. Seznamu je dobré se držet a nepřeskakovat, až je první bod hotový, teprve pak přejděme k druhému.
  • Nejtěžší úkol udělat jako jako první. Ráno máme více energie a je větší šance, že se do něj pustíme. Ostatní úkoly pak už půjdou samy.
  • Udělat první krok – pokud se nám nechce psát email, otevřeme si jej, pokud se nám nechce telefonovat, vezměme mobil do ruky. První krok nás nastartuje.
  • Odškrtávání– je dokázáno, že pokud si odškrtáváme hotové úkoly, do mozku se nám vyplavují hormony štěstí. Pro příště si to mozek bude pamatovat a poskytne nám větší motivaci k plnění úkolů.
  • Rozdělení složitějších úkolů – pokud si složitý úkol rozepíšeme do jednotlivých podúkolů, které si navíc můžeme odškrtávat, půjde nám to snadněji.
  • Přiznat sám sobě – jeden z nejdůležitějších kroků je, že si sami sobě přiznáme, že se nám do úkolu nechce nebo máme strach ze selhání.
  • Zpříjemnit si to – i když nás úkol nebaví a přijde nám nudný, vždy je možné si činnost zpříjemnit. Pokud to jde, plnit ho v jiném prostředí (např. v kavárně), dát si k němu něco dobrého, pustit si hudbu.
  • Zajistit si klidné prostředí – hodně pomůže, pokud ze svého okolí odstraníme vše, co nás ruší, včetně mobilního telefonu.
  • Poprat se s nedokonalostí – u úkolů, které by nás bavily, najednou máme strach, že je neuděláme dokonale. Ono se zas tolik nestane, zkusme je udělat dobře, a představte si rozdíl. Odstraníme tak strach ze selhání.
  • Stanovení si termínu, do kterého úkol musí být hotový, snáze se nám pak dělá první krok.

Pokud bychom na boj s prokrastinací nestačili, není žádná ostuda požádat o odbornou pomoc. Mějme na mysli, že s tímto problémem se zdaleka nepotýkáme sami.

Lenka Vokáčová
ManpowerGroup