Češi jsou velmi sdílný národ, i co se týče témat, která jsou v jiných zemích společensky zapovězená. Běžně se bavíme o svých politických preferencích, náboženském (ne)vyznání, ale také o finanční situaci. K posledně jmenovanému patří i výše našeho platu nebo mzdy. Někdy se však můžeme setkat s tzv. mlčenlivostí o výši mzdy. Co to znamená a opravdu nám hrozí postih, pokud svůj měsíční příjem prozradíme kolegům či našim blízkým? Nebo naopak, pokud zaměstnavatel prozradí, kolik dává svým zaměstnancům, mohou ho například zažalovat?
Je naprosto běžné, že v některých věcech, i těch, které se nás přímo dotýkají, poněkud právně tápeme. Pojďme se blíže podívat na otázku, která je nejen v našich hlavách, ale mnohdy i ve smlouvách, jaksi v mlze.
Co říká zákon
Výslovný zákaz a dodržení mlčenlivosti ohledně výše výdělku či jiných benefitů v zákoně nenajdeme. V zákoníku práce se však uvádí, že zaměstnanec nesmí jednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele, avšak bez specifického výkladu. Firmy toto „vakuum“ často řeší v pracovní smlouvě či vnitřních předpisech, ale mnohdy nekonkrétně a v rozporu se zákonem.
Můžete dostat pokutu?
Pokud budete o své finanční odměně mluvit a zaměstnavatel vám za to dá pokutu, nemá oporu v zákoně, protože dle zákoníku práce může být uložena pokuta zaměstnanci pouze v souvislosti s porušením konkurenční doložky. Nikdo vám tedy pokutu za prozrazení výše své mzdy nebo platu dát nemůže.
Komplikace spojené s mlčenlivostí
Na první pohled by se mohlo zdát, že požadavek o neprozrazení příjmů může být v pořádku a nijak se vás nedotkne. Dokážete si však představit sestavovat rodinný rozpočet, když váš partner či vaše partnerka neznají výši vašich příjmů? Jak budete postupovat v bance, pokud budete žádat o hypotéku? Našli bychom mnoho dalších situací, které by v tuto chvíli byly řešitelné jen s velkými obtížemi.
Pokud je povinnost zachovávat mlčenlivost stanovena absolutně (což znamená, že zaměstnanec nesmí výši své mzdy či platu sdělit nikomu), není možné to považovat za oprávněný zájem zaměstnavatele, tudíž nemá oporu v zákoně a nemůže tak vaši mlčenlivost vyžadovat.
A co kolegové?
I když netradiční, i toto je pojistka proti nerovným mzdám ve společnosti. Svůj výdělek někdy považujeme za soukromou záležitost, ale ve chvíli, kdy se nám ohodnocení ve srovnání s ostatními nezdá, jsme rádi, že si jej můžeme ověřit. Povinnost mlčenlivosti týkající se sdělování výše mzdy či platu mezi zaměstnanci s cílem srovnání odměňování nelze podřadit pod oprávněný zájem zaměstnavatele, tedy opět není uvedeno v zákoně, a tudíž, pokud výši mzdy kolegům sdělíte, nic neporušujete.
Kdy tedy může zaměstnavatel požadovat mlčenlivost?
Požadavek mlčenlivosti může být stanoven v pracovní smlouvě či vnitřních předpisech firmy na základě oprávněného zájmu, zachování obchodního tajemství, avšak nesmí opět jít nad rámec zákona. Musí se tedy v každém jednotlivém případě posoudit, zda je oprávněný, či nikoliv (např. informace, ze které by se mohl odvodit obrat firmy), ale bývají to spíše výjimky. A ani tak to neznamená, že se výše mzdy nesmí prozradit nikomu – spíše jde o odborné kruhy a veřejnost, ne o vaše blízké a pracovníky banky.
A co zaměstnavatel?
Na rozdíl od zaměstnanců, zaměstnavatel nesmí o výši výdělků svých zaměstnanců podávat informace nikomu bez vašeho souhlasu. Nikdo po vás nemůže chtít, abyste své příjmy neřekli svým blízkým nebo při vyřizování finančních záležitostí, jako jsou půjčky apod. Samozřejmě je i na vašem zvážení, kdo by tuto informaci měl vědět, abyste nepoškodili jak sami sebe, tak i podnik, ve kterém pracujete.
Veronika Hlaváčová
Senior HR Business Partner