Homeoffice jako benefit nebo standard
Zaměstnavatelé stále velmi obtížně obsazují volná pracovní místa a v některých oborech je to dokonce náročnější než před pandemií. Zaměstnanci se totiž bojí jít k novému zaměstnavateli kvůli určité nejistotě. Polovina zaměstnavatelů nemůže obsadit svá volná pracovní místa a firmy musí nabízet lidem více, aby je přilákaly. Mzdy sice rostou velmi rychle, stejně tak ale i ceny dalších vstupů.
Mnoho firem se tak snaží lidem přilepšit například formou benefitů jako jsou stravenky a různé poukazy, protože z nich jak firma, tak zaměstnanec nemusí platit sociální a zdravotní pojištění. Firmu tedy stojí tato „pobídka“ výrazně méně, než navýšení mezd a zároveň zaměstnanci neukousne zdanění a pojištění tak velkou část získané částky.
Ten správný balanc
Pandemie naučila firmy ve velkém využívat homeoffice, což většina lidí vítá. Práce z domova u nás nebyla před pandemií ve srovnání se západní Evropou moc běžná hlavně kvůli nedostatku důvěry manažerů vůči podřízeným. V Česku je nyní vzdálená práce aplikovatelná asi u jednoho milionu zaměstnanců, což je pětina celé aktivní populace. Nejčastěji je to na pozicích v IT, kde je práce na dálku již dlouhou dobu součástí DNA organizací. Nejčastěji pak homeoffice využívají lidé z obchodu, personalistiky, marketingu, účetnictví apod., kde přítomnost na pracovišti není nutná, ale vždycky záleží na konkrétním přístupu firmy. Hlavní je najít vhodný balanc mezi dny v kanceláři a doma.
S menším osobním setkáváním by mohlo zaniknout mnoho nápadů, které často vznikají při neformálních debatách u kávovaru nebo na chodbě mezi schůzkami. To se na on-line callech těžko kompenzuje, stejně jako vytváření osobních vztahů a důvěry mezi lidmi. Přítomnost v práci usnadňuje také zaučení nováčka, integraci do týmu i kultury společnosti. Flexibilita na druhé straně umožňuje lidem lépe skloubit soukromý a profesní život, a tím podporuje produktivní a efektivní čas strávený prací.
Benefit, který není pro každého
Aktuálně jedním z nejpoptávanějších benefitů je částečný homeoffice. Tímto způsobem se firmy snaží přilákat nové zaměstnance a některé internetové portály jim jdou naproti. Umožňují filtrovat pozice podle specifických benefitů včetně homeoffice. Podle našeho průzkumu mezi zaměstnanci si chce naprostá většina lidí zachovat výhody flexibility, které získali během pandemie: nejčastěji jsou požadovány 2 až 3 dny homeoffice v týdnu. Reálně si nadále zachová možnost částečného homeoffice 50 % lidí a plný homeoffice bude moci využívat 15 % lidí, 30 % firem nám v průzkumu odpovědělo, že budou trvat na plné přítomnosti na pracovišti.
Benefit však nemůžou využívat všichni, jelikož některé role to zkrátka neumožňují. Kvůli tomu se homeoffice stává častým zdrojem vnitropodnikových konfliktů, kdy lidé, kteří musí denně dojíždět na pracoviště žádají po firmě kompenzaci, když benefit nemohou využít.
Dopady homeoffice na práci
Vzdálená práce urychlila automatizaci a přinesla do firem nejen nové procesy, ale také důslednější hodnocení a řízení úkolů, což je pochopitelné a normální. Pro některé zaměstnance je to nepříjemná změna, zároveň si neuvědomují, že i pro vedoucí je řízení na dálku mnohem náročnější. Musí důsledně plánovat pro tým úkoly a vyhodnocovat je, mít nastavené strukturované týmové i individuální porady s každým členem týmu. To se při fyzické přítomnosti v kanceláři často zanedbává, protože je vždy možné kolegu odchytit a na cokoli se zeptat osobně.
U administrativních profesí se často přechází na tzv. ticketovací systémy, kdy se požadavek (například na instalaci tiskárny) neposílá kolegovy e-mailem, ale zadá se do systému, který pak vyhodnocuje vytížení zaměstnance, strukturu jeho úkolů a rychlost plnění. Tento způsob se rozšiřuje do celé řady profesí, nejenom těch, které fungují vzdáleně bez přítomnosti na pracovišti.
Jiří Halbrštát
Manažer náboru a marketingu