´

9 typů šéfů, na které můžete v práci narazit

9 typů šéfů, na které můžete v práci narazit

Dobrý manažer často zajistí lidem spokojenost v práci. Někdy tomu tak je i v případě, že je práce samotná velmi náročná a nepříliš dobře placená. Když se totiž mezi kolegy cítíte dobře a se svým šéfem máte pozitivní vztah, do práce se vám chodí mnohem lépe. Jestliže navíc svému nadřízenému můžete věřit, chová se lidsky, umí podpořit, vyjde vám vstříc v důležitých věcech a oceňuje vaši dobrou práci, máte úplně vyhráno. Ne každý má však takové štěstí.

 

9 typů šéfů, na které můžete v práci narazit

1) Hlídací pes. Tento člověk je natolik zběhlý v mikromanagementu, že přesně ví, kolik času denně strávíte na WC, jak často se díváte na telefon a jestli jste náhodou nepřetáhli minutu přestávky. Kontroluje vás za všech okolností, každou chybičku zveličuje a odmítá jakýkoli náznak pochopení ve svém jednání. V práci tak máte neustálý pocit sledujícího Big Brothera.

2) Flákač. Tomuto šéfovi je úplně jedno, co děláte, pokud se to nějak nedotkne jeho osobně – a hlavně jeho pohodlí. S oblibou deleguje úkoly na své podřízené a sám tráví většinu času klábosením, hraním her na telefonu nebo rovnou čímkoli mimo kancelář. V práci se vyskytuje velmi nepravidelně. V případě problému za vše mohou podřízení.

3) Zmatkař. Chaotický typ šéfa se neustále cítí pod tlakem, což nezapomíná zdůrazňovat i při komunikaci s podřízenými a část stresu na ně tím přenáší. Úkoly zadává roztržitě, zapomíná předávat důležité informace, často zdržuje procesy tím, že se přes všechnu další práci nedostane ke schválení důležitého kroku. Neumí prioritizovat. Jeho podřízení musí myslet i za něj – hlídat jeho deadliny, sestavit priority, pomoci kolegům, kteří nestíhají. Pokud by to neudělali, museli by následně hasit problémy; šéf „zmatkař“ totiž problémy neřeší, nýbrž vytváří.

4) Kliďas. Nic ho nerozhází, a to ani kdyby hrozil firmě bankrot. Všechno nějak dopadne, pohoda, klídek, žádný stres. Takový přístup má své výhody, kladně se odráží např. na psychice podřízených, na druhou stranu však často negativně ovlivní výkonnost týmu, protože šéf „kliďas“ nedokáže své podřízené doopravdy motivovat.

5) Generál. Chce mít vše pod kontrolou, protože považuje pořádek a systém za nezbytné pro dosažení úspěchu. Nepouští se úplně do mikromanagementu, důsledně však vyžaduje plnění úkolů v požadované kvalitě a v požadovaný čas. Na dotazy zaměstnanců nereaguje pozitivně; předpokládá, že by svou práci měli umět, když jsou za ni placeni. Pokud něco není dle jeho představ, rozdává postihy. Dlouhodobé vysoké standardy považuje za samozřejmost, pochvalami rozhodně neplýtvá.

6) Král Já první. Je sám se sebou velice spokojen a všechny úspěchy týmu považuje za své vlastní, protože bez něj by to přece nešlo. Neúspěchy naopak s oblibou přehrává na podřízené, je mistr v hledání viníka (ne však nutně opravdového, stačí nějakého). Neumí pochválit nikoho kromě sebe a podřízené považuje spíše za otroky než za kolegy. S tímto šéfem se práce stává spíše noční můrou.

7) Kámoš. Tento druh šéfa se stal manažerem spíš omylem. Se svými podřízenými je kamarád, nesnáší konflikty, nemá žádnou autoritu v týmu (a vlastně ji ani nechce). Když musí někomu zadat úkol, skoro se mu za to omlouvá. Nedokáže efektivně řešit problémy, nezvládne se postavit za svůj tým ani podpořit jednotlivce v osobnostním růstu. Byl by spokojenější, kdyby nemusel šéfovat vůbec.

8) Workoholik. Je to opravdový expert ve svém oboru. V práci tráví většinu svého času, přesčasy jsou u něj na denním pořádku a domů chodí zásadně až za tmy. Často dělá práci i za své podřízené, protože jedině tak si je jistý, že je odvedena správně. Jeho práce má pro něj absolutní prioritu, kolegy z týmu považuje spíše jen za lidičky pobíhající kolem a vyrušující ho od důležitých činností. Žádné umění vést od něho nečekejte.

9) Ideál. Správný šéf dokáže zkombinovat lidský přístup se schopností vést a motivovat tým. Zajistí si zdravou míru autority, nesnaží se však ovládat své podřízené a chtít po nich, aby jej roboticky poslouchali; naopak jim umožní zdravý rozvoj a osobnostní růst. Za „ideálním“ šéfem může kolega kdykoli přijít s problémem (klidně i osobním) a on udělá vše pro to, aby mu pomohl nebo ho podpořil alespoň psychicky. Svým podřízeným důvěřuje a dává jim určitou míru vlastní zodpovědnosti. Úspěchy oceňuje a dokáže i pochválit.

 

A jakého manažera máte vy?

 

Pavlína Koňariková
ManpowerGroup