V tomto článku se dozvíte všechny informace o výpovědní době. Jak na ni nahlíží zákoník práce, jak se výpovědní doba počítá, jak je to s nemocí ve výpovědní době a mnoho dalších zajímavých a užitečných informací.
Výpovědní doba
Výpověď z pracovního poměru můžete podat vy jako zaměstnanec, nebo vám ji dá váš zaměstnavatel. Výpovědní doba pracovní poměr, který začal podpisem pracovní smlouvy, ukončuje. Výpověď musí být písemná, jinak je neplatná, tudíž pokud se se zaměstnavatelem domluvíte pouze ústně, pracovní poměr stále trvá. Výpovědní doba je zákoníkem práce jasně definovaná. Pojďme si zdůraznit ty nejdůležitější části.
Podáním písemné výpovědi pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně 2 měsíce (výjimkou jsou případy specifikované zákoníkem práce v § 51a). Dvouměsíční výpovědní doba je typická pro všechny pracovní poměry, u kterých došlo k uzavření pracovní smlouvy – někdy se můžete setkat i s označením standardní výpovědní doba.
Od nového roku nás však čeká změna a výpovědní doba začne běžet hned ode dne doručení výpovědi a dva měsíce se začnou počítat rovnou od tohoto data nikoliv od následujícího měsíce.
Jak se počítá výpovědní doba
Od kdy běží výpovědní doba, můžeme snadno odvodit. Zákon říká, že výpovědní doba začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. Pokud tedy podáte svou výpověď 15. července, pak výpovědní doba začne běžet od 1. srpna a trvá 2 měsíce (srpen a září). Váš pracovní poměr skončí 30. září.
Pokud byl váš pracovní poměr sjednán na dobu určitou, skončí pracovní poměr dnem, který byl sjednán jako poslední. A to bez ohledu na případnou nemoc.
Výpovědní doba a nemocenská
Zákoník práce jasně říká, že během pracovní neschopnosti nemůžete dostat výpověď z důvodu nadbytečnosti nebo zdravotních důvodů. Pokud nejste ve zkušební době, kde zrušení pracovního poměru má svá specifika. Může se stát, že onemocníte během výpovědní doby. V tu chvíli se ocitáte v takzvané ochranné době.
Dvouměsíční výpovědní doba a nemocenská se může zdát jako složité téma – někdy se prodlužuje, někdy zase ne. Výpovědní doba se neprodlužuje, pokud vaše nemoc skončí před datem stanoveným jako konec výpovědní doby.
Nemocenská výpovědní dobu prodlužuje v případě, že vaše nemoc trvá déle, než je dvouměsíční výpovědní doba. A to v případě, že jste dostali výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době. Ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává, jelikož pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby.
Pokud dáváte výpověď 30. září a jste nemocni od 28. září do 15. října, výpovědní doba se prodlužuje o 3 kalendářní dny (období od počátku pracovní neschopnosti 28. září do uplynutí výpovědní doby 30. září). Tyto 3 kalendářní dny se přičtou k datu, ke kterému ukončíte svou pracovní neschopnost (skončí vaše ochranná doba), tedy datum ukončení bude 18. října. Výjimka nastane v případě, kdy prohlásíte, že netrváte na tom, aby výpovědní doba a nemocenská prodlužovaly stávající pracovní poměr.
Výpovědní doba a těhotenství
Dostala jste výpověď v práci a současně vám váš lékař sdělil, že jste v očekávání? Pokud jste otěhotněla před datem, kdy jste od zaměstnavatele výpověď dostala, byla by taková výpověď neplatná. Zákon zakazuje ukončit pracovní poměr s těhotnou zaměstnankyní. Pokud váš lékař jako datum otěhotnění určil datum v průběhu výpovědní doby, pak se výpovědní doba prodlužuje o dobu těhotenství, mateřskou dovolenou i rodičovskou dovolenou.
Výpovědní doba a odstupné
Nárok na odstupné vám vznikne, pokud jste dostali od svého zaměstnavatele výpověď podle § 52 písm. a) až c) zákoníku práce:
1. ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část
2. přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část
3. stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách
Pokud jste se sami rozhodli skončit pracovní poměr, nárok na odstupné vám nevzniká. Výpovědní doba a odstupné nesmí mít vliv na váš pracovní výkon, který po celou dobu výpovědní doby musí být na požadované úrovni. Dále je důležité zmínit, že nárok na odstupné je stanoven dle délky pracovního poměru, a můžete být oprávněni k vyšší částce, pokud jste pracovali pro svého zaměstnavatele déle než jeden rok.
Prodloužení výpovědní doby
Výpovědní doba smí být prodloužena pouze vzájemnou písemnou domluvou mezi vámi a zaměstnavatelem. A to tak, že ke stávající pracovní smlouvě připojíte dodatek, nebo podepíšete smlouvu novou (například na dobu určitou).
Na závěr je nutné připomenout, že po celou dobu výpovědní doby musíte pro svého zaměstnavatele i nadále pracovat a plnit pokyny nadřízených. I ve výpovědní době se na vás vztahuje možnost takzvaného vytýkacího dopisu, a v extrémních případech i možnost okamžitého zrušení pracovního poměru. Tato skutečnost může být uvedena v zápočtovém listě, který váš nový zaměstnavatel bude požadovat.