´

Soukromí na sociálních sítích vs. zaměstnavatel

Soukromí na sociálních sítích vs. zaměstnavatel

Zaměstnavatel má právo regulovat užívání internetu a sociálních sítí v pracovní době. Kromě toho ale také může vyžadovat po svých zaměstnancích určitou úroveň chování, která nebude poškozovat image firmy ani jejích zaměstnanců. Je proto třeba si důkladně rozmyslet, s kým sdílíte svůj obsah.

 

Vlastní image a reprezentace firmy

Zaměstnavatel může stanovit požadavky na chování zaměstnance, které má vliv na zájmy firmy – a to i v čase mimo pracovní dobu, pokud pro to má legitimní opodstatnění. Osoba, která reprezentuje firmu, může mít zakázaný určitý typ chování na veřejnosti. Často jde kupříkladu o nadměrnou konzumaci alkoholu, nenávistný obsah na sociálních sítích nebo jakékoli spojování soukromých akcí se jménem společnosti.

Omezení je možné uvést přímo v pracovní smlouvě nebo v interních předpisech, tzv. Social Media Policy. Toto nařízení standardně upravuje nejen využívání výpočetní techniky a přístupu k síti v pracovní době, ale také způsob, jak se může zaměstnanec chovat na internetu vně firmy.

Jak si chránit soukromí na facebooku

Jedním ze způsobů, jak se vyhnout střetu zájmů a zároveň se příliš neomezovat, je pečlivé nastavení sdílení přímo s konkrétními skupinami uživatelů.

Většina lidí dnes ví, jak skrýt obsah na svém profilu před neznámými návštěvníky a nechat jej přístupný pouze svým přátelům. Ani přátelé však nejsou všichni na stejné úrovni. Je proto vhodné rozdělit si své kontakty do několika skupin, například takto: nejbližší přátelé, rodina, spolužáci, kolegové, známí.

Jednotlivým skupinám následně můžete přidělit různá oprávnění. Skupina nejlepších přátel bude mít přístup ke všem vašim příspěvkům bez výjimky, s babičkami a tetičkami můžete sdílet kupříkladu fotky miminek, ale fotek z večírků je možná budete chtít uchránit, kolegy klidně naštvěte fotkami z dovolené atd. Jako veřejné však doporučujeme nechat třeba jen výzvy na podporu charitativních akcí.

 

Jiří Halbrštát
ManpowerGroup