´

Jak postupovat při pracovním úrazu

Pracovní úraz a jak postupovat

Některé druhy práce máme spojeny s určitými riziky a předpokládáme, že se v nich pracovní úraz může stát. Ale ten se týká jakéhokoliv druhu zaměstnání, může k němu dojít i v kanceláři. Pojďme se podívat, co všechno pracovní úraz může být, jaký máte nárok na odškodnění, co pro to musíte udělat, a které povinnosti má v této situaci zaměstnavatel.

 

Co je pracovní úraz

Jedná se o jakékoliv poškození zdraví zaměstnance (tělesné i psychické), nebo dokonce smrt, které se stalo při plnění pracovních úkolů nebo při činnosti, která s nimi souvisela. Musí k němu dojít bez vlastní vůle zaměstnance, a navíc tzv. „krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů“. Za působení zevních vlivů považujeme například pád břemene nebo napadení třetí osobou, ale také působení vlastní síly, kdy zaměstnanec vynaloží tělesnou námahu a uklouzne, zakopne či si způsobí interní poranění například šlach a svalů.

Pokud se pracovník záměrně sám poraní, o pracovní úraz se ale nejedná. Stejně tak když se mu něco stane cestou do práce nebo z ní nebo během oběda mimo budovu zaměstnavatele. Typicky, pokud v zimě uklouznete cestou do práce, musíte se obrátit na toho, kdo v daném místě spravuje komunikace, nikoliv na zaměstnavatele. Ale pozor, pokud ke zranění dojde při cestě na pravidelnou lékařskou prohlídku, na niž vás vyslal sám zaměstnavatel, už se o pracovní úraz jedná. Vlivem určitého zaměstnání se mohou projevit i dlouhodobé zdravotní problémy, pak jedná se o tzv. nemoc z povolání.

Kdo má za pracovní úraz zodpovědnost

Pokud se tedy jednalo o úraz, který se stal při plnění pracovních úkolů nebo který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů, nese za něj zodpovědnost zaměstnavatel a má povinnost uhradit zaměstnanci škodu vzniklou v této souvislosti. V některých případech však odpovědnost nést nemusí, a to tehdy, když zaměstnanec během poranění porušil právní a jiné bezpečnostní předpisy (BOZP) nebo byl pod vlivem omamných látek (například alkoholu). Částečně se může náhrada odpustit i v případě, že pracovník jednal lehkomyslně a sám se vystavoval riziku, i když ze svých zkušeností si ho byl vědom.

Vaše povinnosti

V případě úrazu jej musíte ihned nahlásit svému nadřízenému (ať už se stane vám, nebo někomu z vašich kolegů). Všechno ostatní je potom na zaměstnavateli. Ten musí objasnit příčinu úrazu, zapsat ho do knihy úrazů, ohlásit jej a zaslat o něm záznam daným institucím a hlavně udělat opatření, aby se podobný úraz již neopakoval. Vy si musíte připravit veškerou dokumentaci pro odškodnění: záznamy o nehodě, lékařskou zprávu, rozhodnutí o pracovní neschopnosti a jakékoliv další dokumenty, které s nehodou souvisejí.. Nezapomeňte si také od svého lékaře vyplnit posudek o bolestném – formulář vám dá zaměstnavatel.

Na co máte po pracovním úrazu nárok

Základním druhem nároku zaměstnance na náhradu škody je podle zákoníku práce náhrada ztráty na výdělku. Po dobu, kdy je zaměstnanec v důsledku pracovního úrazu v pracovní neschopnosti, nahrazuje zaměstnavatel ušlý výdělek ve výši rozdílu mezi plnou výší nemocenského a průměrným výdělkem. Po skončení pracovní neschopnosti se pak dorovnává výdělek dosahovaný po pracovním úrazu s výdělkem, kterého zaměstnanec dosahoval před vznikem škody.

Dále má zaměstnanec nárok na bolestné, které se vypočítává podle tzv. bolestných bodů. Počet bodů, který náleží ke konkrétním údajům, je zanesen do tabulky a můžete si ji lehce najít na internetu; 1 bod odpovídá 250 Kč. K nim se ale mohou připočítávat další body, vedle samotné bolesti se zohledňuje stres, psychická újma i celkové obtíže zaviněné úrazem. Bolestné však není jediné, co vám může být proplaceno – nárok můžete mít i na ušlý zisk, vynaložené náklady na léčení, materiální škody, nebo i ztížení společenského uplatnění. V případě smrti se navíc proplácejí přiměřené náklady na pohřeb, na výživu pozůstalých a jejich jednorázové odškodnění.

 

Natálie Brožová
ManpowerGroup

30. listopadu 2020