´

Novela zákoníku práce: Zrušení karenční doby

Novela zákoníku práce: Zrušení karenční doby

S platností od července 2019 zruší novela zákona třídenní karenční dobu na začátku nemoci. Reakce na tuto změnu jsou různé; karenční doba totiž sice snižuje riziko zneužití neschopenek, na druhou stranu ale podporuje chození do zaměstnání i v případě nachlazení nebo chřipky.

 

Náhrada mzdy

Od roku 2009 náležela zaměstnanci v prvních 14 (resp. 21 dnech) nemoci tzv. náhrada mzdy. Vyplácení však započalo až od 25. zameškané hodiny. Za prvních 24 zameškaných pracovních hodin nedostal zaměstnanec ani korunu.

Od 1. července 2019 nabývá platnost novela zákoníku práce, která tuto tzv. karenční dobu ruší. Zaměstnanec tedy dostane náhradu mzdy už od první zameškané hodiny.

Zátěž pro zaměstnavatele

Tato změna nejvíce zatíží zaměstnavatele. Nejenže budou muset v případě nemoci zaměstnance vydat více peněz než dosud, ale budou se pravděpodobně potýkat i se zvýšenou mírou absencí. Karenční doba totiž funguje jako regulátor – člověk si dvakrát rozmyslí, jestli opravdu potřebuje neschopenku.

Jako kompenzaci zákon snižuje pojistné zaměstnavatele o 0,2 %, což ve výsledku znamená změnu výše superhrubé mzdy ze 134 % na 133,8 %. Zvýšené náklady zaměstnavatele však tato úprava zcela jistě nepokryje.

Výhoda pro zaměstnance

Zaměstnanci zrušení karenční doby vítají. Když onemocní, nebudou se muset rozhodovat, jestli si mohou dovolit jít na neschopenku a přijít tak o mzdu za tři dny. Tzv. přecházení nemoci má velký dopad i na další zaměstnance ve firmě, kteří jsou vystaveni náporu bacilů od nemocných kolegů. Nemoc se tak šíří exponenciálně jako epidemie a jen těžko ji lze zcela vymýtit.

Změny ve firmách

Některé firmy epidemiím předcházejí formou tzv. sick days nebo proplácením náhrady mzdy už od první zameškané směny. Pro tyto společnosti se v podstatě nic nezmění, protože samy od sebe dávaly zdraví svých zaměstnanců prioritu.

Problémy se však mohou objevit u výrobních firem, jejichž chod je na personálu zcela závislý. Zrušení karenční lhůty bude mít největší dopad právě na tyto podniky.

 

Pavlína Průšová
ManpowerGroup