Vzhledem k šířící se epidemii koronaviru se čím dál více objevují otázky ohledně nároků v případě onemocnění. Kromě přirozeného strachu z nemoci se lidé bojí, že kvůli případné dlouhé karanténě nebudou schopni platit své finanční závazky a dostanou se do problémů. Proto vám přinášíme shrnutí základních informací o nemocenských dávkách a různých situacích, které vás mohou v následujících týdnech potkat.
Máte na nemocenskou nárok?
Jako zaměstnanec máte na nemocenskou nárok vždy, protože je povinností zaměstnavatele odvádět za vás pojištění.
Pokud však pracujete na dohodu, je situace komplikovanější: Při práci na DPP si musíte vydělat měsíčně více než 10 000 korun, abyste na nemocenskou dosáhli. Jestliže pracujete na DPČ, postačí vám měsíční výdělek 3000 korun. Až od těchto částek za vás totiž zaměstnavatelé odvádějí pojištění.
OSVČ nemocenskou dostane v případě, že si platí nemocenské pojištění dobrovolně. S výpočtem její výše vám mohou pomoci různé kalkulačky.
Kdy je vyplácena nemocenská a kdo vám dávky proplatí?
Nemocenskou pobíráte, když jste v pracovní neschopnosti, nebo je-li vám nařízena karanténa. Její vyplácení je rozděleno na dvě části:
1.-14. den pracovní neschopnosti / karantény proplácí náhradu mzdy zaměstnavatel, a to ve výši minimálně 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Tato náhrada se vyplácí pouze za dny, kdy byste byli doopravdy v práci, v případě nerovnoměrného rozvržení směn vám bude příslušet náhrada pouze za dny, kdy jste měli naplánované směny. Tato část není proplácena OSVČ.
15.-380. den pracovní neschopnosti / karantény vám bude vyplácet sociálka. Nemocenská vám náleží za každý kalendářní den – a to včetně svátků a víkendů. Pokud je váš stav natolik vážný, že lékař nepředpokládá váš návrat do práce do skončení podpůrčí doby, měli byste zvážit žádost o invalidní důchod.
Co je redukovaný denní vyměřovací základ?
Když si vezmete svoji měsíční hrubou mzdu (např. 30 000), vynásobíte ji 12 (počet měsíců) a vydělíte 365 (počet dní v běžném roce), dostanete denní vyměřovací základ (v tomto příkladu cca 986 Kč).
Denní vyměřovací základ se dále redukuje podle své výše:
- z částky do 1162 Kč se započte 90 %
- z částky od 1 162 Kč do 1 742 Kč se započte 60 %
- z částky od 1 742 Kč do 3 484 Kč se započte 30 %
- k částce nad 3484 Kč se nepřihlíží
Výsledný redukovaný vyměřovací základ se do nemocenské započítá z 60 % (do 30. dne neschopnosti včetně), 66 % (31. – 60. den neschopnosti), nebo 72 % (od 61. dne neschopnosti).
Nařízená karanténa
Před 1. 7. 2019 měla nařízená karanténa tu výhodu, že se náhrada mzdy proplácela i v tzv. karenční době. Nyní se vyplácení rovná klasické dočasné pracovní neschopnosti.
V určitých situacích se může stát, že vám bude nařízena karanténa, ačkoli se cítíte zdrávi. V tomto případě můžete buď využít klasický výše popsaný systém náhrady mzdy a následné nemocenské dávky, nebo (pokud to povaha vaší práce umožňuje) se domluvit se zaměstnavatelem a pracovat distančně – z domova nebo jiného určeného místa karantény. V takovém případě by vám náležela běžná měsíční mzda. Tzv. home office však nelze kombinovat s dočasnou pracovní neschopností; pokud jste na neschopence, pracovat zkrátka nemůžete (od toho také vznikl název „pracovní neschopnost“).
Překážky v práci na straně zaměstnavatele
Vzhledem k epidemii by se mohlo stát, že se do karantény nedostanete vy osobně, ale přímo váš zaměstnavatel. Může kupř. dojít k uzavření a izolaci budovy, v níž firma sídlí, nebo konkrétní městské části či celého města. V takovém případě vznikají tzv. překážky v práci na straně zaměstnavatele a vy máte tím pádem nárok na náhradu mzdy.
Pokud by se jednalo o překážky způsobené epidemií (a nikoli tedy živelní katastrofou nebo povětrnostními vlivy), zaměstnanci by měla náležet náhrada mzdy ve výši jeho průměrného výdělku.
Částečná nezaměstnanost
Jedná se o stav, kdy zaměstnavatel (v podnikatelské sféře) nemůže přidělovat zaměstnancům práci ve sjednaném rozsahu. To může být způsobeno sníženým odbytem výrobků či služeb nebo omezením poptávky z různých důvodů. V současné situaci se některé firmy uchylují k omezení provozu a vyhlašují stav částečné nezaměstnanosti, aby nemuseli držet zaměstnance tzv. „na překážkách“.
Při částečné nezaměstnanosti náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 60–100 % průměrného výdělku. O výši náhrady jedná vedení firmy s odbory, pokud v daném provozu působí; v opačném případě může vedení stanovit výši náhrad vnitřním předpisem. Zde je vidět, jak důležitá je funkce odborů.
Pavlína Koňariková
ManpowerGroup