´

5 stylů vedení společnosti

5 stylů vedení společnosti

V české republice úspěšně funguje mnoho firem, malých i velkých, českých i zahraničních. Mnoho zahraničních, a dokonce i některé české firmy v rámci diverzity a mezinárodní spolupráce přivádějí vedoucí pracovníky z jiných zemí. Český zaměstnanec pak může být zaskočen firemní kulturou, kterou cizí vedení aplikuje. Podívejte se na přehled základních rysů různých typů vedení.

 

Italský styl

Italové zpravidla striktně dodržují odstup mezi manažery a řadovými zaměstnanci. Někde mají i oddělená parkoviště pro obě skupiny. Kladou také velký důraz na jméno firmy a hlídají, aby nebylo nedopatřením poškozeno. Často neumožňují užívání věcí – oblečení či pomůcek – s firemním logem v soukromém životě, aby nedošlo nedopatřením k poškození pověsti firmy.

Skandinávský styl

Opačný styl vedení nalezneme ve firmách se skandinávským přístupem. Ten znamená zejména důvěru. Rozdíly mezi manažery a řadovými zaměstnanci nejsou zvýrazňovány – právě naopak. Je běžné, že manažeři sedí v jednom prostoru s ostatními zaměstnanci, a když je potřeba, pomohou jim i s manuální prací.

Německý styl

Němci si zakládají na loajalitě a spolupráci. Ve firmách panuje pořádek a jasná pravidla, přesto se zaměstnanci necítí utiskováni ani nemají strach řešit problémy přímo se svými manažery. Německý styl vedení preferuje dlouhodobou spolupráci a důsledně oceňuje zaměstnance za roky strávené u firmy, čímž je motivuje k dalšímu setrvání.

Americký styl

Tento způsob vedení vyžaduje od zaměstnanců osobní zodpovědnost za odvedenou práci. Prostředí bývá méně formální, ale mezi zaměstnanci se mohou objevovat konkurenční boje. Americký model vyznamenává toho zaměstnance, který se umí prosadit. Když však prosadí něco, co následně nefunguje, může být v mžiku degradován.

Japonský styl

Japonské vedení si cení pracovitosti a ochoty obětovat zaměstnání i svůj volný čas. Důležité je také striktní dodržování pracovní doby – ani když je práce hotová, není žádoucí, aby zaměstnanci odcházeli dříve. Oceněn bývá ten, kdo práci podřídí osobní život a ochotně pracuje přesčas.

 

Jedná se pouze o modelové příklady, z nichž nelze globálně vycházet. Cílem článku však není typizovat národnosti a jejich charakter. Cílem je poukázat na to, že existuje mnoho různých způsobů vedení, které se objevují i ve firmách v České republice – a čeští zaměstnanci se jim musí umět náležitě přizpůsobit.

 

Pavlína Průšová
ManpowerGroup